Řešení přestupků souvisejících s rychlostí jízdy.

Článek 1.

Řešení přestupků souvisejících s rychlostí jízdy. (Materiál MDČR)

Při posuzování přestupků souvisejících s překročením maximálně povolené rychlosti je nutno ze strany správních orgánů vzít v úvahu některé níže uvedené skutečnosti.

Právní řád ČR odkazuje v případě přesnosti rychloměrů na mezinárodní předpisy, a to konkrétně na předpis EHK/OSN č. 39 a evropskou směrnici 75/443/EHS, ve znění pozdějších směrnic.

Z uvedených norem jednoznačně vyplývá, že:

• Rychlost udávaná rychloměrem nesmí být nikdy nižší než skutečná rychlost. Je stanovena i maximální odchylka, která určuje, že např. při údaji rychloměru 50 km/h je minimální skutečná rychlost 41 km/h.
• Je přesně stanoven vzorec, podle kterého se přípustná odchylka rychloměru určuje

(0 ? V₁ – V₂ ? V₂/10 + 4 km/h)

V₁ – údaj rychloměru

V₂ – skutečná rychlost

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud nejsou na vozidle provedeny nepovolené úpravy (např. montáž pneumatik nepovoleného (většího) rozměru), nelze při dodržování rychlosti dle rychloměru překročit zákonem stanovenou maximální rychlost vozidla.

Každý radar, který Policie ČR, vojenská policie nebo obecní police k měření rychlosti vozidel, musí odpovídat zákonu č. 505/1990 Sb., o metrologii, a jeho prováděcím vyhláškám. Radary musí mít platné typové schválení a každý jednotlivý kus musí být pravidelně kalibrován.

Radary jsou v ČR schvalovány s jednotnou odchylkou ± 3 km/h, , pokud je zjištěná rychlost do 100 km/h, respektive ± 3 procenta při rychlostech nad 100 km/h. Tato odchylka není promítnuta do zobrazené rychlosti na radaru, zohlednit ji musí sám policista nebo strážník. Teoreticky může u řádně fungujících radarů nastat situace, že vozidlu, které objektivně jede rychlostí 50 km/h, ukáže jeden radar rychlost 47 km/h a jiný 53 km/h. Překročení rychlosti 50 km/h lze tedy považovat za spolehlivě prokázané až tehdy, zobrazí-li se na radaru rychlost 54 km/h a vyšší. Podobně to platí i pro ostatní překročení rychlostních limitů. Proto je například překročení rychlosti 70 km/h prokázané až tehdy, zobrazí-li radar rychlost nejméně 74 km/h a podobně.

Jestliže vyjde najevo, že uvedená minimální tolerance nebyla v jednotlivých případech dodržena a řidič byl pokutován v blokovém řízení i za překročení nižší, je nutné iniciovat uplatnění mimořádných opravných prostředků pro porušení zákona (přezkumné řízení), ke kterému jsou příslušné krajské úřady a v hlavním městě Praze ministerstvo dopravy.

Měřit rychlost vozidel v rámci dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích je od 1. července 2006 oprávněna Policie České republiky a obecní policie. Podle zákona přitom obecní policie postupuje v součinnosti s Policií České republiky.

Při zpracování rozhodnutí ve věci přestupku podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 2, 3, nebo 4) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (v ojedinělých případech i při nedodržení nejnižší povolené rychlosti - jednalo by se o přestupek podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích) je nutno ve výrokové části rozhodnutí vždy uvést, jaká rychlost byla naměřena a jaká tolerance byla vzata v úvahu. Při stanovení tolerance se provádí zaokrouhlení na celé kilometry ve prospěch řidiče (145 km/hod. naměřeno na radaru, 3% tolerance je 4,35 km/hod., uvažovaná odchylka je tedy 5 km/hod.).

Příště: Co všechno je podle zákona přestupkem, včetně sazeb pokut, které za tyto skutky hrozí.

Diskuze o tomto článku

Hledání
Témata		Příspěvků	Autor	Shlédnutí	Poslední příspěvek